Centrum polární ekologie
Zoologie
I. Ornitologie
Rybáci dlouhoocasí (Sterna paradisaea) jsou známí svým agresivním chováním u hnízd proti vetřelcům (včetně lidí). Naším cílem je porovnat agresivní chování rybáků proti lidským návštěvníkům v lokalitách ovlivněných přítomností lidí a v přírodních biotopech. Výsledky této studie mohou napomoci ochraně hnízd rybáků v Longyearbyen a v dalších místech se zvýšenou turistickou zátěží.
Úspěšnost hnízdění rybáků dlouhoocasých je značně variabilní a závislá na umístění kolonie a podmínkách prostředí (predace, počasí atd.). Srovnání kolonií v původním přírodním prostředí a v Longyearbyen nám dává příležitost studovat vliv přírodních faktorů (predace, klima) a vliv přítomnosti člověka na hnízdní ekologii tohoto druhu ptáka.
II. Parazitologie a infekční biologie
1. Studium životních cyklů motolic čeledi Opecoelidae z plžů Buccinium spp.a čeledi Gymnophalidae z mlžů Mya truncata a Hiatella arctica.
2. Studium životních cyklů dalších helmintů ryb a mořských bezobratlých živočichů.
3. Vyšetřování tkání a orgánů vybraných bezobratlých i obratlovčích hostitelů s cílem histologických studií parazitů ze skupin Apicomplexa, Myxozoa, Microsporidia, Ciliata a izolace amfizoických améb.
4. Mapování biodiverzity litorálních biocenóz
5. Střevní paraziti suchozemských savců a ptáků.
Vyšetření trusu pomocí klasických koprologickýchi metod a molekulárních analýz. Zvláštní pozornost je věnována parazitům polárních lišek (Vulpes lagopus) a ledních medvědů (Ursus maritimus), jakož i parazitům introdukovaných savců (hraboši Microtus levis a psi).
6. Pátrání po arbovirech a viru ptačí chřipky
Komáři Aedes nigripes (larvy a dospělé samice) a klíšťata Ixodes uriae jsou pomocí molekulárních metod vyšetřována na přítomnost arbovirů. Orofaryngeální a kloakální výtěry jakož i trus vybraných ptačích druhů jsou testovány na přítomnost virů chřipky. Protilátky proti viru ptačí chřipky byly nalezeny v sérech racků tříprstých (Rissa tridactyla).
III. Ekologie terestrických a sladkovodních bezobratlých
1. Vývoj půdních společenstev na ekologických gradientech
Arktická půda reflektuje řadu dobře zřetelných environmentálních gradientů včetně iniciálních stadií. Vyskytují se zde především zástupci mikrofauny a mesofauny s menším množstvím druhů. Náš výzkum je zaměřen na analýzu společenstev půdní fauny z pohledu taxonomického a funkčních vazeb uvnitř půdního prostředí i navenek.
2. Sladkovodní jezera a potravní sítě.
Arktická jezera jsou typická zjednodušeným systémem potravních sítí od producentů ke konzumentům a karnivorům, což umožňuje analýzu jejich relativního významu a hledání odpovědí na specifické ekologické otázky. Rozdíly ve tvaru, chemii, stáří a fyzikálních podmínek umožňují srovnání populací pod vlivem různých faktorů.
3. Ekofyziologie a funkční adaptace půdních organismů
Tvrdé podmínky života v Arktidě jsou podmíněny rozvojem fyziologických a ekologických adaptací k přežívání půdní fauny za nízkých teplot a častého sucha. Studujeme tyto adaptace půdní mikro a mesofauny za použití pokročilých kvantitativních vzorkovacích metod.